Video

Transkripce

Jednou z největších iluzí života je jeho kontinuita.

Před 66 miliony lety už probíhala kontinuita dinosaurů

zhruba 165 milionů let - a nic nenasvědčovalo tomu, že by se to v nejbližší době změnilo.

Na Zemi bylo teplo a příjemně a většina pevniny byla pokryta bujnými lesy

a byla zde obrovská diverzita stromů, květin, kapradin a biliony tvorů.

Dinosauři byli všude a tvořili stovky rozličných druhů všech tvarů a velikostí.

Titanosaurus, velký něžný obr, sdílel prostředí se slavnými potvorami jako Tyrannosaurus rex

nebo Edmontosaurus. Pectinodon lovil v houštinách, zatímco Edmontosaurus

bloudil po pobřežích a bažinách. Starobylý ráj, bohatý svět plný života.

Před 66 miliony lety, možná v úterý odpoledne, byl svět stejný jako

o den dříve, o tisíc let dříve nebo prakticky i o milion let dříve.

Naším opeřeným dinosauřím kámošům se dařilo. Dokud se na obloze nezměnil nepatrný detail…

Pokud dinosauři pozorovali hvězdy, jednoho dne si možná všimli toho,

že se objevila nová hvězda. Malý puntík, který týden za týdnem nabíral na velikosti a jasnosti, dokud jednoho osudového dne

nevypadal jako druhý malý měsíc na noční obloze. Poté zmizel z dohledu

jakmile se schoval do zemského stínu. Po několik dalších hodin byla kontinuita zachována.

Akorát že vůbec. Ráno se objekt najednou objevil znovu.

Nyní byl skoro tak velký jako Slunce na obloze, každou chvílí se zvětšoval

a mířil k pobřeží nedaleko Yucatánského poloostrova. Asteroidu trvá

pouhé dvě sekundy proletět skrz tenkou vrstvu mezi vesmírem a povrchem

a srazit se s ním. Do atmosféry vstupuje rychlostí téměř šedesátinásobku rychlosti zvuku…

Zastavme zde čas.

Zde vidíme bezejmenný asteroid, který se právě chystá vyhladit celé druhy.

Je větší než Mount Everest a míří z oceánu

vysoko do atmosféry z větší výšky, než v jaké budou za miliony let létat dopravní letadla.

V tuto chvíli byl svět takový. Během zlomku sekundy

bude vypadat docela jinak. Přejděme dále.

Jakmile asteroid zasáhne oceánské mělčiny a podloží pod ním,

vypařením asteroidu se uvolní energie miliard jaderných zbraní.

Záblesk světla ozáří oblohu, zatímco přízračně zářící bílá koule roste nad

Mexickým zálivem. Podloží se roztaví v kypící horkou plazmu o teplotě desítek tisíc

stupňů Celsia. Tepelná radiace z exploze cestuje rychlostí světla

a okamžitě spálí vše ve vzdálenosti zhruba 1500 kilometrů, zatímco energie  

z dopadu tlačí do zemské kůry tak silně, že ztratí veškerou sílu a odvlní se

jako tekutina od místa dopadu, čímž vytvoří díru 25 kilometrů hlubokou a 100 kilometrů širokou.

Oceán je vytlačen stovky kilometrů daleko, jako když dítě skočí do kaluže.

Když se roztavená a vlnící se kůra odrazí zpět, vytvoří dočasně horu zvedající se

10 kilometrů do oblak. Obrovské množství materiálu je vyvrženo do vyšších vrstev atmosféry

nebo dokonce do vesmíru. Je toho až šedesátkrát více než je váha původního asteroidu.

Sílu nárazu lze cítit všude na Zemi do několika minut.

Následovalo zemětřesení 11 stupně, možná to nejsilnější, kterého kdy jakákoli živá bytost byla svědkem

během miliard let. Je natolik silné, že mohlo v Indii způsobit obrovské lávové pole

a způsobit sopečné erupce trvající 30 tisíc let a pokrýt  

polovinu Indického subkontinentu lávou. Dokonce i na opačné straně Země

došlo k několikametrovým sesuvům půdy. Nikdo toho dne nespal.

Obrovská exploze vrazila do atmosféry s nebývalou silou a způsobila

tlakovou vlnu dosahující rychlosti vyšší než tisíc kilometrů v hodině nedaleko místa dopadu

podobnou superhurikánům na plynných obrech jako Neptun. Ve střední Americe byla prakticky každá zemina

vegetace nebo zvíře roztrháno na kusy a odvrženo tisíce kilometrů daleko.

Nyní se dříve rozteklý oceán vrátil. Dočasná hora na místě dopadu se zhroutila

a do všech koutů zamířilo tsunami vysoké až kilometr, což by vystačilo na pokrytí všech mrakodrapů,

které kdy lidé postavili. Jakmile tsunami narazilo na pobřeží

okolo místa dopadu, pohřbilo tisíce kilometrů pobřeží.

O 15 hodin později některé vlny okolo Jižní Ameriky

pořád dosahovaly výšky až sto metrů.

Pořád jsme ale zatím nemluvili o tom nejhorším.

Spousta trosek vyvržených na oběžnou dráhu bude obíhat Zemi po tisíce let, něco narazí do Měsíce

nebo dokonce do Marsu. Většina z nich se ale vrátí okamžitě zpátky. Když se něco řítí atmosférou takovou rychlostí,

dosahuje to vysokých teplot (až stovek stupňů Celsia). A to se stane milionům tun

materiálu. To rychle zahřeje atmosféru do šílených teplot. Nevíme přesně,

jak velké teplo bylo a jak dlouho vydrželo, ale jsou dvě teorie.

Buď se vzduch ohřál na několik stovek stupňů na několik minut, nebo na několik tisíc stupňů

na cca jednu minutu. Ať tak nebo onak, vzduch se zahřál na teplotu průmyslové pece. Neví se,

jak špatný byl celosvětový dopad této události, ale pokud dostatek tepla dosedl na povrch, mnoho rostlin

a zvířat rychle zemřelo, pokud se nestihlo schovat nebo utéct do jeskyní.

Žár spolu s deštěm trosek také mohl zapálit materiál na lesních plochách

a způsobit požáry, zatímco se Země otáčela v ohnivém kruhu. Během pár hodin

propukly mohutné požáry pravděpodobně po celém světě. Některé z nich

trvaly několik měsíců a proměnily Zemi v tepelnou verzi sebe sama.

Když se den dopadu asteroidu chýlil ke konci, mnozí dinosauři už byli mrtví.

Ale to nejhorší mělo teprve přijít…

Obrovský mrak vypařeného materiálu se dostal do horních vrstev atmosféry a rozšířil se po celém světě.

Spolu se sazemi z hořící planety a s aerosoly vytvořenými při dopadu

se planeta ponořila do hluboké temnoty, kde jediným zdrojem světla byly zbývající požáry osvětlující okolí.

Ty rostliny, které přežily ohnivou bouři, nyní hladověly po slunečním svitu,

když se celosvětová fotosyntéza dočasné zastavila. Během několika dní teplota klesla o 25 stupňů.

Těžce byly zasaženy především oceány. Nedostatek slunečního svitu zabil přes 90 procent planktonu

který tvoří základ mořského potravniho řetězce. Nakonec to způsobilo smrt

velkých mořských plazů a amonitů, kteří kdysi vládli mořím.

Prostředí, ve kterém se přeživší nyní nacházeli, připomínalo mimozemskou krajinu.

Popel, trosky a hořící pozůstatky svěžího a kvetoucího života

pokrývaly povrch, nebe ztmavlo, teplota klesla a čerstvé jídlo bylo vzácné, zatímco houbám se dařilo. 

Během měsíců a let byla planeta nepřátelským a smrtícím místem. Náhlá světová zima

trvala desetiletí. Minimálně 75 procent všech druhů na Zemi zkrátka zmizelo.

A tak, zatímco se den chýlil ke konci, svět byl najednou jiný. Kontinuita, která

probíhala po miliony let, už není. Doba dinosaurů je u konce. Jen tak zničehonic.

Nakonec se z popele starého světa vynořili přeživší. Ptáci, kteří jsou přímými

potomky dinosaurů, a savci, kteří se nakonec stali dominantními druhy zvířat na planetě.

Kdo ví, jak by dnes vypadal život nebýt onoho asteroidu…

Bez náhlého narušení kontinuity dinosaurů, které kompletně změnilo

planetu a život na ní, bychom možná nikdy neměli možnost stát se tím, čím jsme dnes.

Není jisté, jak dlouho bude doba lidí trvat. Zatím jsme zde byli zhruba desetinu procenta doby,

po kterou zde byli dinosauři. A během té krátké doby jsme dosáhli slušných úspěchů

od toho, že jsme přetvořili svět k vlastnímu prospěchu, po to, že jsme se dostali do vesmíru a rozbili atom. Ovšem naše budoucnost

a naše dlouhodobé přežití není předem dáno. Nebudeme-li opatrní, můžeme v mžiku skončit,

stejně jako věk dinosaurů. Ovšem na rozdíl od nich

víme, že naše kontinuita je křehká, i když to tak nemusíme cítit. Můžeme být připraveni

a být bdělí a plní naděje. Budeme-li mít štěstí, naše cesta bude dlouho pokračovat.

Když už mluvíme o cestách, chceme promluvit o něčem v duchu průhlednosti. Kanál Kurzgesagt

se během posledních dvou let změnil. Stali jsme se něčím větším než Youtube kanálem a animačním studiem.

Nyní řídíme i papírnictví, které prodává stovky tisíc kalendářů, plakátů a notesů.

Není to šťastná náhoda - mnoho z nás dělalo do grafického designu. Papírové výrobky

jsou našimi kořeny a ve skutečnosti jsme začínali výrobou plakátů, knih a tiskem infografik.

Jsme rádi, že se jich můžete dotýkat, cítit je, šprtat se o drobných detailech a technikách tisku.

Stejně jako tento kanál jsme začínali s málem a bez velkých ambicí. Postupně jsme našli

správné tiskárny a papír, učili jsme se o lodní přepravě a rozšířili náš obchod. Široce to zkoumáme,

dáváme do toho mnoho lásky a investujeme mnoho hodin, protože jinak nedokážeme dělat věci.

Nechceme jen dělat obyčejný merch, ale i věci, které víc sedí k naší misi - dělat z vědy

něco vzrušujícího a vytvářet nádherné věci. Věci, které vydrží a které jsou vyrobeny s vysokou kvalitou a

láskou. To vše můžeme dělat i díky našemu obchodu a ten se, jakožto milý vedlejší účinek, změnil v

náš hlavní zdroj příjmů pro vše, co na tomto kanále děláme. Díky tomu jsme stále nezávislí a

naše videa jsou pro všechny zdarma. Na tom chceme stavět dál a vytvářet další věci, které vydrží.

Právě jsme začali vytvářet nový notes zvaný Pocket Log, který budeme v budoucnu rozšiřovat.

První edice bude kolekce zaměřená na dinosaury, která snad budeme budoucímu paleontologovi dobře sloužit.

There are loads of plans for sciency stuff,  more journals and calendars and infographics!  Máme spoustu plánů na vědátorské věci, další články, kalendáře a infografika!

Dejte nám vědět, co byste chtěli, abychom vyrobili pro vaše pokoje, děti, školní třídy a pro vás.

Koneckonců věci, na kterých pracujeme, fungují, protože se vám líbí, a protože nám umožňujete

dávat tisíce hodin práce do videí a stovky hodin do plakátů a článků.

Moc vám za to děkujeme. Těšíme se na to, až pro vás budeme vyrábět zábavné vědecké věcičky.

Ať už půjde o video, plakát nebo něco úplně jiného. Děkujeme za sledování.