Video

Transkripce

Představte si, že by dnes NASA oznámila, že našla mimozemský život.

Bakterie na Marsu,

Podivné mimozemské ryby v ocánech Europy

A také starobylé mimozemské ruiny na Titanu.

No nebylo by to skvělé?

Ehm … ne, nebylo. Byla by to strašlivá zpráva, doslova zdrcující.

Mohla by znamenat, že konec lidstva je téměř jistý a mohl by nastat již brzy.

Ale proč? Proč by to nejvzrušující odhalení bylo tak špatné?

KURZGESAGT -V KOSTCE-

Představte si vývoj života od jeho počátku až do dnešní doby, k nám, jako schody.

První schod jsou samoreplikující se mrtvé chemické látky, které se sloučily do vzorců, které jsou stabilní a

odolné, ale zároveň schopné se měnit a vyvíjet.

Druhý schod je brzký život, který se stal složitějším a schopným vytvářet komplexnější struktury

a používat dostupnou energii mnohem efektivněji.

Na dalším schodě se tyto buňky spojují a stávají se mnohobuněčnými stvořeními, což umožňuje

neuvěřitelnou variabilitu a ještě větší komplexnost.

O schod výše má druh vyvinutý velký mozek, který umožňuje vytvářet nástroje, kulturu a

sdílet znalosti, což ještě více zvyšuje komplexnost.

Nyní se může tento druh stát dominantní životní formou na své planetě a změnit jí podle svých potřeb.

Objevují se první nesmělé pokusy opustit planetu. Pravě tady se teď nacházíme my.

Je podstatou života jak ho známe, obsáhnout a obsadit každé místečko, které může.

A jelikož planety mají omezenou kapacitu a životnost, pokud chce druh přežít,

bude hledat další místa, kam se muže rozšířit.

Takže další schod nad tím současným je logický.

Kolonizovat vlastní sluneční soustavu, poté se rozšířit dále a dosáhnout dalších hvězd,

až k možnému závěrečnému schodu, stát se intergalaktickou civilizací.

Je velmi pravděpodobné, že tohle je vesmírný princip pro civilizace, bez ohledu na to, odkud pocházejí.

Pokud je druh konkurenční a dostatečně motivovaný, aby převzal kontrolu nad svou planet, pak

se pravděpodobně nezastaví jen u toho.

Víme, že v Mléčné Dráze je až 500 miliard planet, z nichž alespoň 10 miliard je jako Země.

Mnoho z nich existuje o milardy let déle než Země.

Ale přesto pozorujeme nula galaktických civilizací.

Měli bychom být schopni něco vidět, ale nevidíme nic, Vesmír se zdá prázdným a mrtvým.

To znamená, že něco brání živým věcem pokročit ze schodu, na kterém jsme právě teď my.

Něco, co dělá přechod na galaktickou civilizací extrémně obtížným, možná dokonce nemožným.

Tohle je Velký Filtr, výzva nebo nebezpečí, tak obtížné překonat, že eliminuje téměř každý druh, který

se k němu dostane.

Jsou tu dva scénáře:

První: Jsme neskutečně zvláštní a velcí šťastlivci

a druhý: jsme odsouzeni k zániku a prakticky už mrtví

Záleží, kde se na našem schodišti nachází tento filtr

před nebo za námi?

Scénář jedna: Filtr je za námi. Jsme první

Pokud je filtr za námi, tak to znamená, že jeden z našich schodů, který jsme překročili, byl téměř nemožný.

Který schod to mohl být?

Je život sám o sobě extrémně vzácný?

Je velmi obtížné odhadnout pravděpodobnost vzniku života z mrtvých věcí.

Není tu žádný konsenzus. Někteří vědci si myslí, že život vznikne všude, kde jsou vhodné podmínky.

Další si myslí, že Země může být jediným žijícím místem ve Vesmíru.

Dalším kandidátem je schod komplexních zvířecích buněk, na kterém se udála velmi specifická věc,

a kam až naše vědomosti sahají, tak víme, že se udála právě jednou.

Primitivní lovecká buňka pozřela další buňku, ale místo toho aby ji strávila, tak spolu vytvořili spojení.

Větší buňka poskytovala útočiště, starala se o interakci s prostředím a získávala zdroje, zatímco menší buňka

využila svůj nový domov a stravu zdarma a soustředila se na poskytnutí extra energie svému hostiteli.

S touto hojnou energií mohla hostitelská buňka růst více než dříve a stavět nové a drahé věci a vylepšovat se.

Zatímco host se stal elektrárnou buňky.

Tyto buňky tvoří všechna zvířata planety.

Možná že v Mléčné Dráze jsou miliardy planet pokryté bakteriemi,

ale ani jedna, kromě nás, nedosáhla stejné úrovně komplexity, jako my.

Nebo inteligence. My lidé se cítíme velmi chytře a sofistikovaně s našimi křížovkami, hádankami a romány,

ale velký mozek je především velmi drahou evoluční investicí.

Jsou křehké, nepomůžou v pěstním zápase s medvědem, a stojí neskutečné množství energie.

A i přes to, modernímu člověku trvalo 200.000 let než se dostal od ostrých klacků k civilizaci.

Být chytrý neznamená, že vyhrajete automaticky.

Možná, že inteligence není zase až tak skvělá a my máme štěstí, že u nás funguje.

Scénář dva: Filtr je před námi

Mnoho ostatních už zemřelo

Velký Filtr před námi je řádově nebezpečnější než cokoliv, co jsme doposud viděli.

I kdyby velká katastrofa zabila většinu z nás nebo nás poslala vývojově tisíce let zpátky,

přežili bychom a vzpamatovali se. A když se můžeme vzpamatovat, i kdyby to trvalo miliony let, pak

to není Velký Filtr, ale jen překážka na cestě ke galaktické civilizaci.

Ve vesmírném horizontu jsou i miliony let pouhým mrknutím oka.

Pokud skutečně je Velký Filtr před námi, pak musí být tak nebezpečný, tak čistě ničivý a mocný, že

během miliard let zničil většinu, pokud ne všechny, pokročilé civilizace v naší galaxii.

Opravdu deprimující a skličující hypotéza je, že jakmile druh převezme kontrolu nad vlastní planetou,

tak je již na cestě k vlastní sebedestrukci.

Technologie je skvělou možností, jak toho dosáhnout.

Musí to být něco tak očividného, že prakticky každý to objeví,

a něco tak nebezpečného, že téměř vždy to povede k existenční katastrofě.

Rozsáhlá nukleární válka

Nanotechnologie, které se vymkly z rukou

Geneticky vytvořená supernemoc

Experiment, který zapálí celou atmosféru

Může to být superinteligentní umělá inteligence, která omylem, nebo úmyslně zničí své stvořitele.

Nebo věci, které teď ani nemůžeme vidět, jak se blíží.

Nebo je to mnohem jednodušší.

Druh, který je dostatečně konkurenční aby získal kontrolu nad planetou,

ji nutně zničí při boji o zdroje s ostatními.

Možná, že v každém ekosystému jsou řetězové reakce, které jakmile jsou spuštěny, nemohou být zastaveny.

A tak jednou, jakmile je civilizace dostatečně mocná, aby změnila složení atmosféry, tak učiní planetu

neobyvatelnou po celý čas.

Doufejme, že to není náš případ.

Pokud je Velký Filtr před námi, pak jsou naše šance velmi nízké.

V co můžeme doufat

Tady je proč by nalezení života mimo Zemi bylo strašlivé:

Čím je život ve vesmíru častější, pokročilejší a složitější,

tím větší je pravděpodobnost, že je Velký Filtr před námi.

Bakterie by byly špatné, malá zvířata ještě horší, inteligentní život by byl alarmující,

ruiny starobylé mimozemské civilizace by byly strašlivé.

Nejlepší možností pro nás by teď bylo, že

Mars je sterilní, oceány Europy jsou bez života a rozsáhlá ramena Mléčné Dráhy skrývají pouze

prázdné oceány, objímající mrtvé kontinenty.

Že jsou zde miliardy prázdných planet, které čekají na jejich objevení a naplnění životem.

Miliardy nových domovů,

které čekají, až konečně dorazíme

Jak je pravděpodobné, že najdeme mimozemský život, který je nám podobný?

To záleží na tom, kolik planet je v obyvatelné zóně svých hvězd.

Obyvatelné zóny jsou oblasti kolem hvězd, kde je voda tekutá.

Protože hvězdy mají mnoho velikostí a uspořádání, tato zóna je pro každý systém jiná

a je potřeba trocha fyziky k jejich zjištění.

Pokud Vám to zní jako zábava, tak tento kvíz od Brilliant pomáhá ukázat, jak se tohle počítá.

Brilliant je stránka zabývající se řešením problémů, které Vás učí myslet jako vědec,

tím že Vás provede problémy.

Vezmou koncept, jako například tento, rozdělí jej na stravitelné kousky,

představí jasné myšlenky v každé části a pak vše spojí zpět dohromady v zajímavém závěru.

Pokud navštívíte brilliant.org/nutshell nebo kliknete na odkaz v popisku, můžete se zdarma zaregistrovat a

naučit se mnoho zajímavých věcí.

Jako bonus pro diváky Kurzgesagt dostane prvních 688 lidí slevu 20% na jejich roční předplatné.

A pokud náhodou najdete život na jiné planetě, pak by bylo moudré nechat ho chvíli o samotě.

Pro Vaše pobavení a poučení přeložil Radouan Mohamed.