Video

Transkripce

Co je to hydraulické štěpení, neboli frakování.

Od průmyslové revoluce naše spotřeba energie neustále roste.

Největší část spotřeby pokrývají fosilní paliva,

jako uhlí nebo zemní plyn.

V poslední době se hodně mluví

o kontroverzním způsobu těžby zemního plynu,

hydraulickém štěpení, neboli frakování.

Zjednodušeně je frakování způsob získávání zemního plynu z hlubokých vrstev Země.

Tato metoda rozštěpí porézní horninu vodou, pískem a chemikáliemi,

aby se uvolnil zachycený zemní plyn.

Tato metoda je známa už ze 40. let 20. století.

A co víc, v posledních 10 letech nastal frakovací boom, především v USA.

To proto, že většina normálních zdrojů zemního plynu

v USA a v Evropě byla vyčerpána.

Proto ceny zemního plynu a dalších paliv neustále rostou.

Proto se mnohonásobně těžší a dražší metody, jako je frakování,

stávají atraktivní a výnosné.

Mezitím se frakování jen v USA použilo víc než milionkrát.

Přes 60 % nových zdrojů plynu nebo ropy bylo vytvořeno frakováním.

Podívejme se, jak frakování vlastně funguje.

Nejprve se vyvrtá šachta hluboká několik set metrů.

Odtud se vyvrtá horizontální šachta do podloží s plynem.

Poté se do země pomocí výkonných pump napumpuje frakovací tekutina.

Průměrně tato tekutina obsahuje 8 milionů litrů vody.

To by vystačilo 65 000 lidem na jeden den.

Navíc v ní je několik set tun písku a 200 tisíc litrů chemikálií.

Směs pronikne do podloží a vytvoří množství malých prasklin.

Písek zabraňuje tomu, aby se praskliny opět uzavřely.

Chemikálie mají několik úkolů.

Především stlačují vodu, zabíjí bakterie a rozpouštějí minerály.

Poté je většina frakovací tekutiny opět vyčerpána

a následně je možné získat zemní plyn.

Jakmile se zdroj plynu vyčerpá, je vrt zapečetěn.

Zpravidla bývá do vrtu zpět napumpována frakovací tekutina a zapečetěna.

Frakování je však spojeno s několika významnými riziky.

Hlavním rizikem je kontaminace zdrojů pitné vody.

Nejenže frakování spotřebuje mnoho čisté vody,

ale voda zůstane kontaminovaná a je vysoce toxická.

Kontaminace je tak výrazná, že voda nemůže být vyčištěna ani v čističkách vody.

Ačkoliv je riziko známé a může teoreticky nastat,

v USA se přesto díky nedbalosti už zdroje kontaminovaly.

Nikdo neví, jak se uzavřená voda bude chovat v budoucnosti,

protože se zatím neuskutečnily žádné dlouhodobé studie.

Ve frakování se používají nebezpečné chemikálie,

a to až extrémně toxické a karcinogenní.

Mezi ně patří benzol nebo kyselina mravenčí.

Společnosti využívající frakování

neprozrazují přesné složení používané směsi.

Ví se ale, že v procesu může být použito až 700 různých látek.

Dalším rizikem je uvolňování skleníkových plynů.

Zemní plyn, získávaný frakováním, je složen převážně z metanu,

skleníkového plynu, který je 25krát účinnější, než oxid uhličitý.

Zemní plyn je méně škodlivý, než spalování uhlí.

Negativní vliv frakování na klimatickou rovnováhu je však větší.

Zaprvé, proces frakování spotřebuje značné množství energie.

Zadruhé, zdroj se rychle vyčerpá

a provádět vrty je potřeba mnohem častěji, než u běžné těžby.

A navíc 3 % plynu jsou ztraceny při těžbě

a unikají do atmosféry.

Jak si frakování a jeho očekávané výhody

stojí v porovnání s nevýhodami?

Když se provede správně, tak tato technika umožňuje v krátkém až středním horizontu

uspokojit naše požadavky na levnou energii.

Ale dlouhodobé následky frakování jsou nedozírné

a rizika pro pitnou vodu by neměla být podceňována.

Překlad: Mithril www.videacesky.cz

Subtitles by the Amara.org community