Video
Transkripce
Cestování vesmírem je ta nejvíce vzrušující a nejtěžší výzva kterou lidstvo kdy podstoupilo
Ale ironií historie je, že se nejspíše zastavíme, jelikož cestujeme do vesmíru více a více
Každou vyslanou raketou, každým nasazeným satelitem
si pro sebe vytváříme past, která se stává smrtelnější a nebezpečnější každým rokem
Jestli se někdy aktivuje, mohla by skončit vesmírnou dobu a uvěznit nás na Zemi po desetiletí a možná i století
Dostat něco do vesmíru je velmi těžké:
Musíte se pohybovat velmi, velmi rychle, ze začátku rovně, abyste opustili atmosféru,
poté stranou, abyste se začali otáčet okolo Země, stále velmi, velmi rychle
Pokud se vám to povede, můžete se dostat na nízkou oběžnou dráhu Země
A jakmile tam jste, je těžké se odtamtud dostat
Pokud nemáte dostatek energie, tak jste tu jaksi uvězněni - navždy byste obíhali okolo Země
To je dobré pro věci, po kterých chceme aby tam zůstali, jako satelity a vesmírné stanice
A tak jsme tam dali většinu vesmírné infrastruktury,
jen pár stovek kilometrů nad povrchem, dost vysoko na to,
aby byla atmosféra dost řídká na to, aby zde zařízení vydržela po staletí,
dokud je nezpomalí odpor vzduchu natolik, aby spadla zpátky na Zem
Ale také je to příčina naší smrtelné pasti
Rakety jsou vlastně jen kovové válce, které uschovávají palivo
Jakmile dojde část paliva, prázdné nádrže se odpojí, aby udělaly raketu lehčí
Některé části dopadnou na Zem, nebo shoří v atmosféře
Ale většina zbytečných raketových částí zůstává a začíná obíhat okolo Země
Po desetiletích vesmírného cestování se z nízké oběžné dráhy stalo vrakoviště použitých raket,
rozbitých satelitů a milionů úlomků z raketových testů a výbuchů
Momentálně víme zhruba o 2 600 rozbitých satelitech,
10 000 objektech, které jsou větší než monitor,
20 000 objektech velkých jako jablko,
50 000 objektech velkých jako skleněná kulička,
a nejméně 100 000 000 objektech moc malých na zaznamenání
Tento odpad se pohybuje rychlostí okolo 30 000 km/h
a obíhá Zemi několikrát denně
Oběžná rychlost je tak velká, že kdybyste byli zasaženi odpadem o velikosti hrášku,
bylo by to stejné jako být zasažen plasmovou zbraní
Při zásahu se odpad vypaří a následně vypustí dost energie na vytvoření díry do kovů
Takže jsme pokryli prostor okolo naší planety několika miliony smrtelnými částicemi destrukce
A také jsme do této nebezpečné zóny umístili drahou světovou síťovou infrastrukturu,
která provádí zásadní nezbytné povinnosti moderního světa:
Komunikaci
GPS a navigaci
Sbírání informací o počasí
Pozorování asteroidů a všemožné vědecké objevy
Věci, které by nám vážně chyběly, kdyby najednou zmizely
I kdyby jen jedna kulka o velikosti hrášku zasáhla nějaký z 1100 funkčních satelitů, okamžitě by ho zničila
Tři až čtyři satelity se tímto způsobem zničí každý rok
Jelikož se počet satelitů a odpadu na oběžné dráze má v následujícím desetiletí zvětšit 10x,
blížíme se k bodu zvratu
Ale ta nejhorší věc na oběžně dráze nejsou miniaturní částice,
je to nezastavitelná řetězová reakce, která by proměnila vše na odpad
Například náraz dvou satelitů v tom správném směru
Kdyby do sebe narazily, nespadly by na Zem, je to spíše roztříštění než náraz
Oběžné rychlosti jsou tak rychlé, že se částice roztříští skrz sebe
a transformují satelity na oblaka tísíců částic stále dost rychlých na to, aby zničily další satelity
Tohle by mohlo způsobit nejpomalejší a nejničivější řetězovou reakci:
Nárazovou kaskádu
Každý náraz vytvoří více kulek, něco jako rozptyl brokovnice
Co jednou byl malý terč, s malou pravděpodobností cokoliv zasáhnout, se stane zdí destrukce, která chce pohltit více a více
Čím více satelitů se zničí, tím rychlejší bude řetězová reakce
Nakonec by zničila vše na oběžné dráze
Ale vesmír je relativně prázdný, takže prvních pár nárazů by se nestalo tak rychle
A až si toho všimneme, bude příliš pozdě
Jeden rok se zničí jeden satelit, to není moc velká ztráta
Další rok pět
Poté: 50, dokud nic nezůstane
Situace na oběžné dráze se rapidně zhoršuje,
a možná už jsme za bodem nenávratnosti
Za deset let možná oběžná dráha nebude použitelná pro dlouhý pobyt satelitů nebo raket
Ten nejhorší scénář je děsivý
Pole z odpadu z několika stovek milionů částic, které nelze sledovat
a pohybují se rychlostí 30 000 km/h
Efektivně by to vytvořilo smrtelnou bariéru okolo Země, možná i moc nebezpečnou na překročení
Sny o měsíčních základnách, koloniích na Marsu nebo vesmírných cestách by se mohly posunout o staletí
A ztráta naší vesmírné infrastruktury by poslala některé technologie, na které denně spoléháme, zpátky do 70. let
Ale možná není příliš pozdě na úklid
I přestože vesmírné společnosti jsou lepší ve vyhýbání se odpadu,
odpad stále rychle narůstá a občasné testy zbraní nijak nepomáhají
Takže zde bylo několik šílených ale i vážných návrhů na rychlé odstranění vesmírného odpadu ve velkém množství, bez produkce dalšího
Existuje hodně nápadů a ty slibnější
zahrnují mise “Chytit a vrátit”, které se momentálně testují
Jedna metoda zahrnuje nález kusu odpadu s malým satelitem se sítí
Jakmile ho chytí, malá raketa by ho mohla poslat k Zemi
Větší cíle by se mohly chytat harpunou s lanem
Místo rakety by se použila velká plachta, která by vytvořila atmosférický odpor a zrychlila by tak deorbitaci
A je zde několik dalších šílených sci-fi nápadů
Některé by mohly používat obrovské elektromagnety
Tyto magnetické “tahače” tlačí na magnetické části uvnitř satelitů,
které používají na stabilizaci a orientaci v magnetickém poli Země
Mohly by být bezpečnější a spolehlivější než sítě a harpuny, jelikož nepotřebují přímý kontakt s odpadem,
takže zde není riziko neplánovaného rozpadu
A pro nejmenší částice odpadu,
lasery by mohly být klíčem k úplnému zničení
Satelity s lasery by nemusely navštěvovat své cíle - mohly by střílet z velké vzdálenosti
Velké objekty nemohou být jen tak sestřeleny, ale lasery by mohly spálit malou vrstvu jejich materiálu, aby je posunuly na bezpečnější oběžnou dráhu
Nezávisle na tom, co na konec použijeme, měli bychom brzy začít,
než se ze 100 milionů kulek stane bilion a past se spustí
Jestli něco neuděláme, naše vesmírné dobrodružství může skončit dříve, než vůbec začne
Překlad: Kremaca