Video

Transkripce

Představte si, že byste mohli shromáždit energii z každé hvězdy v dosahu sto miliónů světelných roků.

Z tisíců galaxií, z nichž každá má miliardy hvězd.

Představte si, že byste mohli vzít tento druh energie, a použít jej ke střelbě z největší super-zbraně ve vesmíru.

Představte si to poškození, které byste mohli udělat

Ukázalo se, že si to nemusíte představovat.

Existují, a říká se jim gama záblesky.

Ale co jsou tito kosmičtí odstřelovači?

A co se stane, pokud jeden z nich vystřelí na Zemi?

Abychom pochopili gama záblesky, musíme nejprve pochopit gama záření.

Gama paprsky jsou elektromagnetické záření - vlny, které přenášejí energii, stejně jako viditelné světlo.

Viditelné světlo je malá část elektromagnetického spektra: je to část kterou vidí vaše oči

Při nižších energiích existují rádiové vlny, mikrovlny a infračervené vlny.

A při vyšších energiích: ultrafialové, rentgenové záření a gama záření.

Gama záření jsou neuvěřitelně silná.

Jediný gama foton, je více energetický než milion viditelných fotonů dohromady.

Jejich vysoká energie dělá z gama paprsků formu ionizujícího záření.

Znamená to, že jsou natolik energetické, aby rozbily atomové vazby.

To je dělá nebezpečné pro vás a mě.

Ionizující záření narušuje křehké biochemické stroje, které nás udržují při životě,

jako 9mm kulka skrz hodiny.

Naštěstí, ozonová vrstva kolem Země blokuje gama paprsky. Filtruje je pryč dříve, než nám ublíží.

Ale pokud atmosféra blokuje gama záření z vesmíru,

jak byly gama záblesky (GZ) z vesmíru vůbec objeveny?

Během studené války,

USA poslala špionážní satelity, které by odhalily gama záření ze sovětských jaderných pokusů ve vesmíru.

Neviděli žádné bomby, ale pozorovali slabé záblesky přicházející z vesmíru,

trvající jen několik sekund.

K dnešnímu dni, to může být jediný velký vědecký objev, objevený špionážními satelity. (o kterém víme)

Astronomové používají teleskopy, aby viděli různé druhy světla, aby se něco objevili.

A tyto špionážní družice jim dal nový pár očí.

Byli záhadou třicet let, ale nakonec,

jsme objevili zdroj GZ: galaxii šest miliard světelných let daleko.

Pokud je GZ viditelný z takové dálky, pak musí být neuvěřitelně energetický.

Uvolní více energie ve jedné vteřině, než slunce, za 10 miliard let jejího života.

Což dělá GZ nejjasnějšími událostmi ve vesmíru.

Takže, odkud se vzali?

GZ doprovází některé nejnásilnější kataklyzmatické smrti ve vesmíru

a narození černých děr.

Existují dva typy gama záblesků:

krátké a dlouhé, a každý z nich má svůj zdroj.

Dlouhé GZ trvají asi minutu, a vědci si myslí, že jsou produkovány supernovou,

kdy se jádro hmotné hvězdy zhroutí, aby se stala černou dírou.

Krátké GZ trvají sekundu, a jsou produkovány, když dvě neutronové hvězdy v dvojhvězdě sloučí.

V průběhu milionů let, se jejich oběžné dráhy rozpadou a vyzařují při tom gravitační vlny.

Jakmile jsou dost blízko, aby se dotkly, narazí a šplouchnou do sebe, čímž vytvoří černou díru.

Supernova i neutronová hvězdy splnynou ve stejnou věc:

černou díru, obklopenou zmagnetizovaným diskem plynů, zanechané po jejich rodičovských hvězdách.

V těchto prostředích, rotace navíjí magnetické pole, které propouští horké proudy částic,

které cestují skoro rychlostí světla.

Plyn v této nálevce vytváří dva úzké proudy vysokoenergetických paprsků gama,

jako nebeská laserová zbraň.

Takže, na rozdíl od jiných kosmických explozí, které se šíří ven a slábnou,

GZ zůstanou soustředěné, a mohou být viděny z mnohem větší dálky.

Jakékoliv další detaily by vyžadovaly příliš mnoho matematiky pro videa YouTube.

Vesmír je plný těchto kosmických odstřelovačů, kteří pálí slepě a náhodně do temnoty,

a neustále nás zasahují.

V průměru detekujeme jeden za den. Naštěstí, většina je neškodá.

Všechny záblesky, které jsme zatím detekovali, vznikly mimo Mléčnou dráhu,

tedy příliš daleko, aby nám ublížily.

Ale blízké GZ by mohly být katastrofou.

Pokud jeden vybouchne jen pár světelných let od nás, mohlo by to totálně uvařit povrch Země.

Nebo alespoň tu půlku, která je k ní čelem.

Ale i vzdálenější GZ by pořád mohl ukončit život na Zemi.

A nepotřeboval by zásah do hlavy, aby nás zabil.

Pokud vznikne nekolik tisíc světelných let od nás,

v momentě zásahu by byl několik set světelných let široký,

převalil by se přes sluneční soustavu jako přílivová vlna.

Ozonová vrstva nás sice chrání, ale je lépe vybavená proti pramínku ultrafialového záření ze Slunce.

Gama záblesk by ji rozdrtil, a ponechal by nás smrtícímu působení sluneční radiace.

Ozonové vrstvě trvá dlouho, než se doplní přírodními procesy.

což je dost času na to, aby nás slunce spálilo k neplodnosti.

Nebo alespoň zabilo většinu vyvinutého života.

Ve skutečnosti se to už možná stalo.

GZ se považuje z jeden z možných příčin Ordivckého vyhynutí před 450 miliony lety.

které vymýtilo skoro 85% všech mořských druhů.

Ačkoliv je vcelku nemožné to dokázat

Gama záblesky mohou být důvodem, proč nevidíme život jinde ve vesmíru.

Mohou vyčisti obrovské kusy života na obvyklých bázích.

Je navrhnuto, že díky GZ jen 10% ze všech galaxií může být obýváno životem

jako u nás.

Takže, zabijí nás?

Asi ne.

V galaxii jako je ta naše, může existovat pouze jeden GZ za tisíciletí.

A aby nám ublížil, musí být blízko a mířit na nás.

Ale protože GZ cestují rychlostí světla, nebudeme vědět, jestli k nám míří, dokud nás nezasáhnou.

Tudíž, už teď na nás může letět GZ, aby nás zabil, a my o tom nebudeme vědět, dokud nás nezasáhne.

a jsme mrtví.