Video

Transkripce

Mezinárodní bankovní sytém je záhada.

Na světě je více než 30 tisíc různých bank

a ty mají v držení neuvěřitelné množství jmění.

Jenom prvních 10 bank má v držení okolo 25 biliónů amerických dolarů (asi 610425 miliard korun).

Dnes se bankovnictví může zdát velmi složité,

ale původní nápad byl zjednodušit život (po stránce financí).

V 11. století byla Itálie centrem evropského obchodu.

Obchodníci z celého kontinentu se sjížděli aby prodali své zboží,

ale byl tu jeden problém,

a to mnoho měn v oběhu.

V Pise museli obchodníci používat 7 různých měn

a neustále si tak směňovat své peníze.

Tento směnný obchod se často odehrával na lavičkách.

A tady taky vzniklo slovo “banka”,

z italského “banco”, což znamená lavička.

Nebezpečí cestování, padělků a složitost půjčit si peníze,

přivedla lidi na myšlenku

nového byznys modelu.

Makléři začali dávat úvěr pro podnikatele,

zatím co janovští obchodníci začali vyvíjet bezhotovostní platby.

Sítě bank po celé Evropě začali dávat úvěry,

dokonce církvi nebo evropským králům.

A co se děje dnes?

V kostce, banky jsou v byznysu kontroly rizik.

Tohle je zjednodušená verze jeho fungování.

Lidé vkládají své peníze do bank a získají malé procento úroků.

Banky vezmou jejich peníze a půjčí je s výrazně vyšším úrokem.

Je to vypočítané riziko, protože někteří dlužníci své půjčky nesplatí.

Tento proces je nezbytný pro náš ekonomický systém,

protože poskytuje prostředky lidem, aby si mohli koupit věci jako domy,

nebo společnostem na rozšiřování jejich byznysu a růst.

Takže banky berou prostředky, které střádající nevyužívají

a mění je na prostředky, které může společnost využít na výrobu věcí.

Další zdroje příjmů bank jsou

přijímání spořících vkladů, byznys kreditních karet, nákup a prodej měn,

spravování aktiv a služby spojené se správou hotovosti.

Hlavním problémem dnešních bank je

že mnoho z nich opustilo své tradiční role

poskytovatelů dlouhodobých finančních produktů ve prospěch krátkodobých zisků,

které spolu nesou větší rizika.

Během finančního boomu, většina velkých bank zavedla finanční

systémy, které byly těžko pochopitelné

a dělala své vlastní obchody založené na sázkách, aby vydělala rychlé peníze

a získala svým ředitelům a obchodníkům miliony na bunusech.

To nebylo nic jiného než hazard

a poškodilo celé ekonomiky a společnosti.

Jako v roce 2008,

kdy banky jako Lehman Brothers dávaly půjčky prakticky komukoliv,

kdo chtěl koupit dům,

a tím dostávaly banky do extrémně nebezpečné pozice.

To vedlo ke kolapsu realitiního trhu v USA a části Evropy,

který způsobil pád cen akcií,

který nakonec vedl ke globální bankovní krizi

a jedné z největších finančních krizí v historii.

Stovky miliard dolarů se prostě vypařily.

Miliony lidí přišly o práci a hodně peněz.

Většina velkých světových bank musela zaplatit miliony na pokutách

a z bankéřů se stali jedni z nejméně důvěryhodných odborníků.

Vlády USA a EU musely dát dohromady obrovské

záchrané balíčky, aby vykoupily špatná aktiva a zbránily bankám zkrachovat.

Byly zavedeny nové regulace, aby chránily bankovní byznys.

Byly vynuceny povinné bankovní záchranné fondy,

aby absorbovaly šoky v případě další finanční krize.

Další části tvrdé legislativy však byly úspěšně zablokovány bankovním lobby.

Dnes rychle rostou jiné modely poskytování financování,

jako například nové investiční banky, které si účtují roční poplatky a nemají provize z prodeje,

což je motivuje k jednání v nejlepším zájmu jejich klientů.

Nebo družstevní záložny, iniciativy, které vznikly v 19. století,

aby obcházely půjčkové “žraloky”.

V kostce poskytují stejné finanční služby jako banky,

ale zaměřují se na sdílenou hodnotu, spíše než na maximalizaci zisků.

Tvrdí, že jejich cílem je pomoc členům k vytvoření příležitostí, jako třeba zakládat malé firmy,

rozšiřovat farmy nebo stavět domy, čímž investují zpět do své komunity.

Také jsou kontrolovány svými členy, kteří demokraticky volí dozorčí rady.

Celosvětově se systémy družstevních záložen liší velmi výrazně,

od několika málo členů,

až po organizace s majetkem v hodnotě několika miliard dolarů

a stovkami tisíc členů.

Zaměření na zájmy jejich členů

ovlivňuje míru rizika, které jsou záložny ochotny podstupovat.

Což vysvětluje, proč družstevní záložny, ačkoli také trpěly,

přežily poslední finanční krizi mnohem lépe než tradiční banky.

Nezapomínejme také na explozi crowdfundingu v posledních letech.

Mimo tvorby úžasných videoher

vznikly platformy, které umožňují získat půjčky od velkých skupin malých investorů

a obejít tak banku jako prostředníka.

Ale funguje to i pro průmysl.

Množství nových technologických společností začalo na Kickstarteru nebo Indiegogo.

Financující jednotlivec získává uspokojení z toho, že je součástí něčeho většího

a může investovat do nápadu, kterému věří.

Rozkládá se tím riziko tak doširoka,

že pokud projekt neuspěje, škody jsou omezené.

A v neposlední řadě: mikro půjčky.

Hodně velmi malých půjček,

většinou rozdělených v rozvojových zemích, které pomáhají lidem uniknout z chudoby,

lidem, kteří v minulosti neměli přístup

k penězům, které potřebují na rozjetí byznysu,

protože byli považováni za ztrátu času.

Nyní se poskytování mikropůjček vyvinulo v multi-milardový byznys v dolarech.

Takže bankovnictví nemusí být vaším koníčkem,

ale role bank při poskytování prostředků lidem a byznysům

je klíčová pro naši společnost a musí být vykonána.

Kdo jí bude v budoucnu vykonávat a jak

je ale už na nás.

Titulky vyrobil HansLiQuid, prosím, vylepšete je jak můžete. /Revize AK