Video

Transkripce

Sluneční soustava. Náš domov ve vesmíru.

Žijeme v klidné části Mléčné dráhy.

Naším domovem je Sluneční soustava,

4.5 miliard let stará formace, která obíhá kolem centra galaxie

rychlostí 200 000 km/h a obkrouží jej vždy jednou za 250 let.

Naše hvězda, Slunce, se nachází v centru Sluneční soustavy.

Obíhá ji osm planet,

bilion asteroidů a komet a několik trpasličích planet.

Osm planet. Rozdělených do čtyř planet jako naše:

Merkur, Venuše, Země a Mars

a čtyři plynní obři: Jupiter, Saturn, Uran a Neptun.

Merkur je nejmenší a nejlehčí ze všech planet.

Rok Merkuru je kratší, než den Merkuru, což vede k

obrovským výkyvům teploty.

Merkur nemá atmosféru ani měsíc.

Venuše je jedním z nejzářivějších objektů Sluneční soustavy a zdaleka

nejžhavější planetou, s atmosférickým tlakem který je

92x vyšší než na Zemi.

Nekontrolovatelný skleníkový efekt zajišťuje že teplota Venuše nikdy

neklesne pod 437 °C.

Venuše také nemá měsíc.

Země je náš domov a také jediná planeta

s teplotami, které jsou dostatečně mírné ke vzniku nadbytku vody v kapalném skupenství.

Mimoto, je to dosud jediné místo o kterém víme, že se na něm vyskytuje život.

Země má jeden měsíc.

Mars je druhou nejmenší planetou ve Sluneční soustavě

a je sotva dost masivní na to aby si udržoval velmi tenkou atmosféru.

Jeho Olympus Mons (Hora Olymp), je největší horou ve Sluneční soustavě,

je více než třikrát tak vysoká jako Mount Everest.

Mars má dva malé měsíce.

Jupiter je největší a nejmasivnější planeta Sluneční soustavy.

Je složen hlavně z vodíku a hélia

a je dějištěm největších a nejsilnějších bouří které známe.

Jeho největší bouře, Velká Červená Skvrna, je třikrát tak velká jako Země

Jupiter má 67 měsíců.

Saturn je druhá největší planeta a ze všech planet

má nejmenší hustotu.

Pokud byste měli dostatečně velkou vanu, Saturn by v ní plaval.

Saturn je také známý pro jeho dlouhý, velmi dobře viditelný prstencový systém.

Má 62 měsíců.

Uran je třetí největší planetou, a jednou z nejchladnějších.

Ze všech plynných obrů je také nejmenší.

Zajímavá věc na Uranu je, že jeho osa otáření

je nakloněna stranou, narozdíl od zbylých sedmi planet.

Má 27 měsíců.

Neptun je poslední planetou Sluneční soustavy a je podobný Uranu.

Je tak moc vzdálený od Slunce, že jeden rok na Neptunu se rovná 164 let na Zemi.

Nejvyšší rychlost větru která byla kdy změřena, byla naměřena v bouřce na Neptunu,

těsně pod 2 100 km/h.

Neptun má 14 měsíců.

Pokud porovnáme velikosti planet,

rozdíly mezi nimi se ještě více vyjasní.

Jupiter vede co se týče velikosti a váhy;

na druhé straně, malý Merkur

je ještě menší než jeden z měsíců Jupiteru, Ganimédes.

Jupiter je tak masivní, že sám obsahuje přibližně 70% hmoty

všech ostatních planet a má obrovský vliv na své okolí.

To je pro Zemi požehnáním, protože Jupiter přitahuje většinu

nebezpečně velkých asteroidů, které by mohly vyhladit život z povrchu zemského.

Ale dokonce i Jupiter je trpaslík, v porovnání s naší hvězdou, Sluncem.

Nazývat jej ‘masivním’ by vůči Slunci nebylo spravedlivé.

To totiž zabírá 99.86% hmoty v naší Sluneční soustavě.

Povětšině se skládá z vodíku a hélia.

Jen méně než 2% je složeno z těžkých prvků, jako kyslík nebo železo.

Ve svém jádře, Slunce každou sekundu slučuje 620 milionů tun vodíku

a vytváří dost energie na letité uspokojení potřeb lidstva.

Ale Slunce neobíhá pouze osm planet.

Obíhají jej totiž také biliony asteroidů a komet.

Většina z nich je soustředěna do dvou pásů:

do asteroidového pásu mezi Marsem a Jupiterem (tzv. Hlavní pás)

a do Kuiperova pásu na kraji Sluneční soustavy.

Tyto pásy jsou domovem pro nespočet objektů, z nichž některé mohou být malé jako částečky prachu,

a některé mohou mít velikost trpasličích planet.

Nejznámější objekt v asteroidovém pásu (Hlavním pásu) je Ceres;

nejznámějšími objekty v Kuiperově pásu jsou Pluto, Makemake a Haumea.

Obvykle popisujeme pás asteroidů jako

hustou kopu “těl”, které se nepřetržitě srážejí.

Ale ve skutečnosti jsou asteroidy rozptýleny v prostoru, který je

tak nepopsatelně obrovský, že je dokonce i těžké vidět dva asteroidy najednou.

I přes triliony objektů v nich obsažených,

asteroidové pásy jsou docela prázdná místa.

Nicméně, kolize v nich probíhají stále, pořád dokola.

Hmota obou pásů také není moc výrazná:

Hlavní pás má něco kolem 4% hmoty našeho Měsíce, a

Kuiperův pás obsahuje jen něco kolem jedné dvaceti pětiny a jedné desetiny hmoty Země.

Jednoho dne, Sluneční soustava přestane existovat.

Slunce zanikne a Merkur, Venuše a možná také Země budou zničeny.

Během 500 milionů let se bude Slunce stále více oteplovat, až jednou

rozpustí zemskou kůru.

Poté začne Slunce růst a buď Zemi pohltí,

nebo ji alespoň přemění v moře lávy.

Poté co Slunce spotřebuje všechno své palivo a ztratí většinu hmoty,

smrští se do bílého trpaslíka a bude zlehka hořet po dalších několik miliard let

než vyhoří úplně.

Nejpozději od té chvíle bude život ve Sluneční soustavě nemožný.

Mléčná dráha si toho ani nevšimne.

Jen malinká část jednoho jejího ramene se prostě trochu ztmaví.

A lidstvo přestane existovat nebo opustí Sluneční soustavu

a bude hledat nový domov.

Titulky přeložila Tereza Rozumková :)