Video

Transkripce

Mikrobi jsou všude.

Na vašem mobilu,

ve vaší flašce s pitím,

na vašich rukou než si je umyjete,

na vašich rukou potom co si je umyjete,

a doslova uplně všude na vás samotných.

Mikrobi jsou všudypřítomní a nedá se s tím nic dělat.

A tak jsme před miliony let uzavřeli dohodu.

My jim poskytneme úkryt a potravu

a oni pro nás budou za oplátku pracovat.

Ale čím více se dozvídáme o tomto partnerství, tím více začíná připomínat studenou válku.

Uvnitř dělohy své matky začínají lidé svou pouť sterilní.

Ale když se narodíme a projdeme porodními cestami,

miliardy bakterií od naší matky pokryjí každičký kousek našeho těla.

Toto je nezbytnou součástí lidského zdraví.

Děti narozené císařským řezem mají vyšší míru výskytu astmatu,

imunitních chorob a dokonce leukémie.

A tak nejenom že naše těla akceptují tuto invazi mikroorganismů, přímo ji vítají.

Během milionů let jsme se společně vyvíjeli tak, abychom z toho partnerství vytěžili co nejvíce.

Mateřské mléko kupříkladu

obsahuje speciálni cukry, které mají za úlohu krmit a podporovat

určité skupiny mikrobů,

sloužit jako návnada pro jiné,

a pomáhají modulovat imunitní systém.

Trvá to až dva roky než se ustanoví zdravé mikrobiální společenství.

Každý člověk má svůj vlastní unikátní mikrobiom, složen z bakterií,

virů, hub a jiných organismů.

Máme tři kategorie návštěvníků, na a uvnitř našich těl.

První:

Tiché pasažéry, kteří si hledí svého a jsou zdvořile ignorováni.

Tím že tam jsou, zabírají místo jiným více agresivním druhům a drží je tak pod kontrolou.

Druhá:

Návštěvníci, kteří nám ubližují,

ale se kterými jsme se naučili žít.

Například bakterie vytvářející kyselinu, která doslova rozpouští naše zuby,

pokud si je dostatečně nečistíme.

Chtějí zabrat tolik místa kolik je možné,

a to my nechceme.

Ale nikdy se jich nemůžeme uplně zbavit.

Třetí:

Přátelští chlapíci, které naše tělo chce mít u sebe,

většina z nich jsou součástí společenství 380 000 miliard bakterií,

z až 5 000 různých druhů, kteří žijí v našich střevech.

Tyto mikroorganismy nám pomáhají strávit jídlo

a dostat dodatečné kalorie z věcí, které sami strávit nedokážeme.

Naneštěstí je naše zažívací ústrojí perfektním místem pro útok vetřelců,

a tak je střežen agresivní armádou

• naším imunitním systémem.

Aby zde přežil, musel se náš mikrobiom vyvinout tak,

aby byl schopen komunikovat s naším tělem.

To musí umět hlavně proto, aby se dorozuměl s naším imunitním systémem a dal mu vědět, aby na něj neútočil.

Tyto mikrobi mají také reálnou motivaci pro udržení našeho trávicího ústrojí zdravého,

a tak někteří z nich produkují komunikační látky,

které pomáhají vzdělávat imunitní systém

a další které stimulují střevní buňky k rychlejší regeneraci.

Ale, během posledních několika let,

se vyskytly důkazy naznačující, že vliv našeho mikrobiomu,

sahá daleko daleko dál.

Mohl by dokonce mluvit přímo s mozkem.

Pozorovali jsem pár zvláštních věcí,

90 % serotoninu v našem těle,

důležitého neurotransmitteru našich nervových buněk,

je produkováno ve střevech.

Někteří vědci se domnívají že mikrobiom to dělá proto,

aby komunikoval s bloudivým nervem,

informační dálnicí našeho nervového systému.

Dalšími příklady jsou bakterie které stimulují střevní imunitní buňky,

aby poslali něco jako poplašný signál do mozku.

Tam tento signál aktivuje imunitní buňky, které pomáhají mozku zotavit se z poranění.

Jelikož mozek rozhoduje o tom, co jíme,

má mikrobiom zájem na udržení zdravého mozku.

Otvírá se před námi nový vědecký obor,

a jsme pouze na pokraji porozumění toho,

jak tyto komplexní systémy v našich tělech interagují.

Ale začínáme chápat to, jak moc náš mikrobiom

vlastně ovlivňuje nás a naše chování.

Vezměme si kupříkladu depresi.

Zdravé myši, které byly krmeny mikroby ze střev lidí v depresi,

začaly prokazovat známky úzkostného chování

a symptomy, které vypadaly jako deprese.

A na začátku roku 2017, nalezla jistá studie souvislost mezi mikrobiomem a inteligencí,

když spojila určité složení bakterií u novorozeňat

s lepšími motorickými a jazykovými schopnostmi.

Ale mikrobiom ovlivňuje i náš každodenní život.

Pokusy s octomilkami

ukázaly, že jejich mikrobiom ovlivňuje to, po jakých jídlech prahnou.

To by mohlo znamenat, že vaše mikroby jsou schopni říct vašemu mozku

jaké jídlo jim má sehnat.

Ačkoliv toto není jednosměrná cesta.

Zdroj našeho mikrobiomu pochází od naší matky,

ale to jak se vyvíjí a mění, je určeno tím co jíme.

Organismy v našich střevech se krmí jinými věcmi,

některé mají rády vlákninu a listovou zeleninu,

jiné radši cukry a škrob

a některé milují mastné hranolky a máslo.

Naše střeva jsou jako zahrada v níž neustále rozhodujeme o tom,

co bude růst a vykvete.

Pokud jíme zdravě množíme bakterie, které mají rády zdravá jídla.

Pokud jíme hodně fast food, pak množíme bakterie milující fast food.

Život je těžký a tak se můžeme ocitnout v opakujícím se kruhu.

Máte špatné období a jíte spoustu hamburgerů a hranolek a pizzy.

To je skvělá zpráva pro bakterie milující fast food,

ty se množí a množí a zabírají místa bakteriím, které milují zeleninu.

Ale co je horší, posílají signály mozku aby pokračoval v tom co dělá.

Kvůli tomu chcete ještě víc fast foodu,

který množí ještě více nezdravých bakterií,

které vás nutí prahnout po dalším fast foodu a tak dále.

Tento druh samoposilujícího se cyklu

by mohl hrát velkou roli v případě obezity.

Ale je třeba zdůraznit, že s tímto procesem můžete bojovat

a obrátit ho, tím že budete jíst zdravě a množit tak více hodných bakterií.

Kromě nabírání na váze byl náš mikrobiom dán do souvislosti s dalšími

vážnými chorobami jako je autismus,

schizofrenie a rakovina.

Jedním z prvotních symptomů Parkinsonovy choroby jsou zažívací potíže.

Jestli je vaše tělo zamořeno škodlivými bakteriemi,

zbývá často jediná možnost.

Přinést armádu zdravých bakterií.

To se udělá velmi jednoduše,

transplantací zdravých hovínek.

Doslova přenesete bobky ze zdravého člověka

do vašich střev.

Tato metoda už se užívá k léčbě průjmu

způsobeného bakterií C. difficile.

Ale ještě zdaleka nevíme dost o komplexním vzájemném působení, které zde hraje vliv.

Tak například, transplantace od dárce s nadváhou vyléčila pacientčin průjem,

ale přispěl u ní k rozvinutí obezity.

To otevřelo nové úhly pohledy a jiná studie se pokusila tento efekt zvrátit.

Transplantace od štíhlých lidí obézním lidem

jim poskytla rozmanitější mikrobiom

a udělala je méně senzitivními k insulinu.

Obě tyto věci se dějí taky když lidé hubnou.

Musíme ještě udělat hodně práce, než skutečně pochopíme

jak nás naše mikroby dělají zdravými či nemocnými.

Ale, ať se nám to líbí nebo ne,

potřebujeme náš mikrobiom a on potřebuje nás.

Nikdy nebudeme mít svá těla sami pro sebe,

ale získali jsme silného spojence,

jen pokud se nám podaří udržet mír.